– “Já teď, já v minulosti a já v budoucnosti”

Cíl: Výuka vedoucí k sebepoznání a hodnocení sebe i druhých: Žáci popíší své vlastnosti a emoce, také vlastnosti a dovednosti ostatních ve třídě.

Cílová skupina: 2. stupeň ZŠ (zde 6. ročník)
Časová dotace: 90 minut
Pomůcky a zdroje: karty Dixit (pocity), karty Moře emocí, pracovní list “Co chci dokázat, pracovní list “Pokyny” (Zdroj: Infokariéra), volné papíry, izolepa, lepítka na jména.

Úvod:

Vyučující představí zúčastněné, seznámí žáky s cílem hodiny.

Hlavní činnosti:

Čilá statistika: Učitel vymýšlí a pokládá otázky/tvrzení aktivizující žáky (např. myslím si, že jsem dobrý na ruční práce…), žáci si volí stranu (pravá-levá) dle preference odpovědi, přecházejí po třídě. Každý z žáků si vymyslí jednu vlastní otázku, kterou položí ostatním.
Co chci dokázat: Samostatné vyplňování pracovního listu. Práce je doplněna o Karty emocí – karty jsou rozmístěny na lavici, učitel žáky vyzve, aby si každý vybral jednu podle toho, jak na něj působí (obrázek, barva…) a výběr odůvodní. Poté individuálně vyplňují pracovní list.
V čem jsou dobří mí spolužáci: Společná aktivita. Učitel rozdá větší lepítka (žákům je nalepí na záda) a vyzve je, aby na ně svým spolužákům napsali jejich silné stránky. Žáci chodí volně po třídě a zapisují svým spolužákům na záda, v čem jsou dobří. Ke konci aktivity si každý svůj lísteček přečte.
Diskusní kruh: Žáci postupně čtou nahlas, v čem jsou dobří, co o nich napsali jejich spolužáci. Společně se pak snaží pojmenovat některá povolání, v nichž lze tyto dovednosti uplatnit.

Závěr:

Reflexe s žáky: opět využití karet Moře emocí – každý si vybere sám za sebe kartu podle toho, jak se v danou chvíli cítí v rámci třídního kolektivu. Reflektuje, proč si danou kartu vybral.

 


Reflexe očima pedagogů:

Tato třída je celkem klidná, spolupracující. Ne všem však toto téma bylo příjemné, což se projevilo častějším vyrušováním, než je běžné.
Úvodní aktivita “Čilá statistika” je velmi bavila a bylo na nich znát, že nad otázkami opravdu přemýšlí a užívají si ji. Do vymýšlení vlastní otázky se zapojila asi polovina dětí, což je dáno i jejich přístupem k učení (zapojili se především ti, kteří se často zapojují i během výuky).
Před rozdáním pracovního listu “Co chci dokázat” se využily karty emocí (Moře emocí), pouze část žáků se svěřila s důvody, proč si určitou kartu vybrali. Jejich odpovědi byli většinou kratší, ale vypovídali vše o jejich pocitu a stačily k pochopení.
Při vyplňování pracovního listu “Co chci v životě dokázat” jsme pro lepší vysvětlení a pochopení začali se sloupečkem “Já teď”, který charakterizuje osobu v přítomnosti. Žáci nad svými odpověďmi přemýšleli a poctivě se snažili na všechny otázky najít odpověď.
Poté byli rozděleni do dvou skupin a v kroužku ve skupince proběhla sebereflexe. Našli se zde jedinci, kteří se nechtěli nijak vyjadřovat, nevěděli odpověď, v tom se jim snažili pomoci zbylí členové skupiny. Takto jsme postupně prošli i zbylé sloupečky pracovního listu, bez větších problémů vyplnili “Já v minulosti”.
Výraznější potíže pak nastaly s tématem “Já v budoucnosti”, žáci často nevěděli, odpovídali nic (např. co chci dělat pro radost) nebo nevím (jak bych se chtěla cítit). Téma budoucnosti je pro ně v tomto ročníku školy ještě asi velmi vzdálené a nemají potřebu nad tím přemýšlet.
Poslední část, aktivita “V čem jsou dobří mí spolužáci”, se bohužel již nestihla, bylo jim tedy zadáno za úkol domů, ať zapřemýšlí nad pozitivy svých spolužáků, na domácí úkol pak navážeme.
Náměty pro zlepšení: Rozdělení programu do více hodin, 90 minut bylo málo.

Back to top